Krátký příběh k zamyšlení: Pes v nebi

Muž putoval se svým psem. Věděl, že už je mrtvý a směřuje k nebi. V tom okamžiku se před ním zjevila nádherná zlacená brána a u ní stál a usmíval se fousatý stařík v bílé kápi.

„Dobrý den, copak to tady prosím je,“ povídá muž.

„Tady je nebe, pojďte dál,“ povídá stařík u brány. „Počkat, ale bez psa! Ti sem samozřejmě nemůžou.“

pes nebe

V tu chvíli muž posmutněl, minul bránu a spolu se psem pokračoval cestou. Po čase došli k jiné bráně.

„Dobrý den, copak to tady prosím je?“

„Tady je nebe“, povídá muž u brány.

„A můžou sem psi?“ 

„Samozřejmě. Tamhle je studna, napusťte mu do misky trochu vody.“

„Víte, my jsme před chvílí šli kolem jiné brány a tam kdosi říkal, že nebe je tam u nich.“

„Jo tamti? To je peklo.“

„A nevadí vám, že se vydávají za vás?“

Muž u brány se nepatrně pousmál a odpověděl: „Vůbec ne, oni nám odebírají ty, co jsou schopni nechat psa venku…“