Lidské tělo je nejvěrnějším obrazem lidské duše

Tělo je nejvěrnějším obrazem duše. To není blbost a není to ani klam.

Jen je potřeba podívat se na to ze správné strany. Neznamená to, že krásné tělo (podle měřítek a hodnot určité doby) je spojeno s krásnou duší. Krása v tomto smyslu je něco, co vnímáme na první pohled, ale je to na povrchu a o duši to nevypovídá zhola nic.

Naše duše přichází na tuto planetu proto, aby se mohla spojit s tělem. Jedině skrze tělo lze prožívat život všemi smysly. A duše používá tělo také k tomu, aby nám o sobě dávala vědět. Tělo je věrným obrazem naší duše, tělo je přímo její řečí.

žena a les

Naše duše se sem přichází něco naučit a zároveň má určitý záměr – co tady chce vykonat. Cokoliv není s naší duší v souladu, naše práce, způsob života, zažité vzorce chování, vztahy, to, o co usilujeme, se projeví v rovině těla. Nemocí, potížemi, nefunkčností, chronickými problémy, zhoršením některého ze smyslů apod.

Tedy představíme-li si krásnou hvězdu showbyznysu, krásné tělo, krásná tvář. OK. Ale jen ona hvězda ví, jak k ní mluví její tělo. Jen ona ví o svých žaludečních vředech, cystě na vaječníku, špatném trávení, častých migrénách, nemocném zraku anebo o čemkoliv dalším.

To není nic proti hvězdám showbyznysu. Také netvrdím, že všechny trpí nějakým výše zmíněným neduhem. Je to jen příklad.

Každá nemoc nebo potíž je informace a je dobré naučit se tyto informace číst. Nejsem odborníkem na psychosomatiku. Mně osobně velice dala kniha R.Dahlkeho Nemoc jako řeč dětské duše.

Když jsem si přečetla o nemocích, kterými jsem trpěla jako dítě, pochopila jsem, proč jsem je měla. Zažila jsem si ten princip, na kterém duše a tělo funguje. A od té doby se na všechny nemoci a problémy dívám úplně jinak. Jako na informace. Vždy se je snažím přečíst. Pomáhají mi.

Způsob, jakým se člověk pohybuje, jeho gesta, tělesná konstituce, držení těla, viditelné neduhy, disproporce, nemoci a jakékoliv potíže, to všechno vypovídá a je řečí jeho duše.

  • Tělesná konstituce, držení těla i naše gesta věrně vystihují naše nastavení, naši povahu, přímo souvisejí s naší psychikou. Důležitá je správná interpretace. Někdo svojí fyzickou křehkostí věrně zrcadlí křehkost svojí duše a někdo jiný tím naopak může vyrovnávat přílišnou pevnost.
  • Nemocí těla na nás naše duše volá. Haló, prober se, něco ti říkám, tak dávej pozor! Proč tě bolí ucho? K čemu máš ucho? Ke slyšení? Tak proč ti tvoje tělo brání bolestí slyšet? Něco slyšet nechceš? Anebo snad neumíš naslouchat a tělo naopak ti ukazuje, že neslyšíš?

Interpretace mohou být různé a u různých lidí zcela opačné. Proto nelze tělesné příznaky jednoduše napsat pod sebe s tím, co znamenají. Nejlépe to u sebe najde každý sám.

Jedna věc je ale jistá. Nemocná část těla vždy přímo souvisí s onou oblastí, kterou je třeba se zabývat.

Zjednoduším to – pokud se na něco nemohu dívat, nebude mě bolet ucho, ale oko. Pokud mám problém něco v životě strávit, neonemocní mi z toho srdce. Pro začátek je dobré zamyslet se, k čemu používám tu část těla, která mě zlobí.

Jedna důležitá věc závěrem:

Nemá smysl se zabývat ostatními a tím, co říká jejich tělo o jejich duši. Je dobré zaměřit se na sebe. Co říká naše duše prostřednictvím našeho těla nám?

Proč mám nadváhu, které se nemohu zbavit? Proč mě tolik bolí klouby? Proč jsem přišla o vaječník? Proč mi vypadávají vlasy? Proč mám jednu nohu o kousek kratší? Proč mám některou část těla větší, než je obvyklé? Proč má jedno moje oko jinou barvu než druhé?

Na tyto otázky je vždy jednoduchá odpověď. Ale není jednoduché ji najít. Kdo hledá, ten najde. A kdo najde, tomu se otevírá další rovina života a bytí tady.

Přeji Vám hodně štěstí při objevování vaší vlastní duality. Je to dobrodružná a někdy až detektivní cesta.

Tak tedy šťastnou cestu!

pro Sebeřízení.cz: Petra Hanelová