Máte toho moc? Udělejte si mentální inventuru a vyčistěte si hlavu

Studie ukazují, že každý den nám hlavou proběhne 50 až 70 tisíc myšlenek. Abyste si to dokázali představit: Kdyby každá myšlenka byla slovo, znamenalo by to, že naše mysl napíše každý den knihu.

Na rozdíl od knihy nejsou naše myšlenky jasně spořádané. Máme-li zrovna dobrý den, nanejvýš jsou jakž takž souvislé. A naše mysl se tak neustále snaží tuhle směsici šedé hmoty třídit. Kde vůbec začít? Co je první?

Nevyhnutelně řešíme příliš mnoho věcí najednou, takže se naše soustředění natolik rozmělní, že se zasloužené pozornosti nedostává ničemu. Běžně o takovém stavu říkáme, že „toho máme moc“. Mít toho moc ale neznamená být produktivní. Když říkáme, že „toho máme moc“, většina z nás má na mysli to, že jsme funkčně zahlcení.

Co si pod tím představit?

Nemáme čas, protože pracujeme na spoustě věcí, ale ty věci nám často nevycházejí. Tenhle fenomén není problémem jednadvacátého století, ale exponenciálně se zhoršil kvůli bezpočtu možností, které máme díky moderním technologiím na dosah.

Máme psát, esemeskovat, telefonovat, e-mailovat, tweetovat, skypovat, máme použít FaceTime, Zoom, Messenger, nebo máme radši řvát na svého digitálního asistenta, ať udělá, co zrovna potřebujeme? A v jakém pořadí se má tohle všechno dít? (No jo, jenže než začneme, musíme něco upgradovat, updatovat, restartovat, musíme se přihlásit, ověřit, přenastavit si heslo, vymazat cookies, mezipaměť.

Svoboda volby je dvousečné privilegium. Každé rozhodnutí vyžaduje vaše soustředění a soustředění znamená investici času a energie. Oba tyto zdroje jsou omezené, a tudíž neobyčejně cenné.

Věnujte se jen tomu, co je opravdu důležité

Warren Buffett, jeden z nejúspěšnějších investorů všech dob, dal svému věrnému pilotovi Miku Flintovi následující radu. Jednou spolu hovořili o Flintových dlouhodobých plánech a Buffett pilota vyzval, ať si udělá seznam pětadvaceti kariérních cílů. Z těch pak měl zakroužkovat pět nejdůležitějších.

Na Buffetovu otázku ohledně svého výběru Flint odpověděl: „Na těch pět nejdůležitějších se zaměřím nejvíc, ale těch dalších dvacet je hned v závěsu. Jsou také důležité, takže na nich budu podle možností pracovat v mezičase. Nejsou tak naléhavé, ale přesto jim chci věnovat patřičné úsilí.“

A na to Buffett odpověděl: „Ne, Miku, ty jsi to nepochopil. Všechno, co jsi nezakroužkoval, patří na seznam věcí, kterým se musíš za každou cenu vyhnout. Ať se děje, co se děje, těmhle věcem nebudeš věnovat žádnou pozornost až do doby, než splníš těch pět nejdůležitějších.“
vyčistěte si hlavu

V rozhovoru pro časopis Vanity Fair prezident Barack Obama řekl: „Určitě jste si všimli, že nosím jen šedé nebo modré obleky. Snažím se omezovat nutnost rozhodování. Nechci se rozhodovat, co budu jíst nebo co si vezmu na sebe. Protože musím rozhodovat o spoustě jiných věcí.“ To samé platí o zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi a jeho šedých mikinách nebo zakladateli Applu Stevu Jobsovi a jeho proslulé uniformě v podobě černého roláku a džínsů. Tito lidé si jasně uvědomují, jak namáhavé může být uvažování o různých možnostech, a proto tyto možnosti ve svém životě omezují, jak jen to jde.

Doma byste neměli mít nic, co vám není užitečné nebo vám nepřipadá krásné. — William Morris

Jak napsal psycholog Roy F. Baumeister ve své knize Willpower (Síla vůle):

„Bez ohledu na to, jak racionální a velkomyslný se člověk snaží být, nemůže dělat jedno rozhodnutí za druhým, aniž by zaplatil biologickou cenu. Je to jiné než běžná fyzická únava – neuvědomujete si, že byste byli unavení – ale máte málo mentální energie.“

Tento stav se označuje jako únava z rozhodování. Jinými slovy, čím víc rozhodnutí musíte udělat, tím těžší je dělat je správně. Proto je pravděpodobnější, že si na konci dne dáte nezdravou večeři, spíš než nezdravou snídani ráno, kdy máte ještě plnou nádrž silné vůle.

Když se únava z rozhodování přehlíží, může se stát, že se rozhodování začneme vyhýbat. To platí obzvlášť pro velká životní rozhodnutí, která máme tendenci odkládat do poslední chvíle.

Obtížná rozhodnutí nikam nezmizí. Čekají za rohem a jsou čím dál hrozivější.

  • Kam půjdu na vysokou?
  • Chci tohohle člověka za manžela?
  • Mám vzít tu novou práci?

Časem se nakonec budete muset rozhodnout, ale je pravděpodobné, že už se po všech ostatních rozhodnutích, kterými jste se tomu velkému vyhýbali, nesoustředíte úplně nejlíp. Není divu, že často pociťujeme stres, úzkost a ochromení.

Musíme omezit počet rozhodnutí, kterými se zatěžujeme, abychom se mohli zaměřit na to, co je důležité.

Tyhle symptomy se snažíme léčit dalším rozptýlením. Pitím, jídlem, cestováním, sledováním seriálů atd. Přestože ve frontě na Netflixu máte pořady na čtyři roky dopředu, nic se vám vlastně nezamlouvá! Nemůžete se rozhodnout, a tím se váš stres ještě zhorší. Abychom dokázali udělat změnu, která bude trvalá, musíme přestat řešit symptomy a začít řešit příčinu.

Řešení: Mentální inventura

Chcete-li se zbavit únavy z rozhodování, musíte se nejprve vyhrabat z hromady možností, která vás tíží, udělat si od ní odstup. Potřebujete perspektivu, abyste dokázali své možnosti jasně identifikovat a ohraničit. Toho docílíme tak, že si je sepíšeme.

Proč? Každé rozhodnutí, dokud k němu nedojdeme a nerealizujeme ho, je pouhá myšlenka. Lpění na myšlenkách se podobá snaze chytit rybu holýma rukama: Snadno vám vyklouznou a zase zmizí do blátivé hloubky vaší mysli. Když si věci zapíšeme, své myšlenky zachytíme a pak je můžeme zkoumat na denním světle. Tím, že myšlenky zformulujeme, začneme si dělat v hlavě pořádek. Položku za položkou si postupně vytvoříme mentální inventář všech možností, které nám berou pozornost. To je první krok k tomu, abychom zase měli svůj život pevně v rukou. Konečně můžete začít oddělovat signál od šumu. Tady začíná vaše cesta se zápisníkem Bullet Journal.

Při úklidu skříně také musíme nejdřív všechno vyndat, než se rozhodneme, co si necháme a co vyhodíme. Mentální inventura je jednoduchá technika, s jejíž pomocí rychle získáte přehled o tom, co jste si do své vnitřní skříně nacpali. Je možné, že tam máte spoustu zbytečných úkolů, které zabírají cenný duševní a citový prostor.

Začněte tím, že si sednete a vezmete si k ruce list papíru. Otočte ho na šířku a rozdělte ho na tři sloupce (můžete si ho buď dvakrát přeložit, nebo nakreslit čáry).

  1. Do prvního sloupce si napište všechno, na čem právě pracujete.
  2. Do druhého sloupce si napište všechno, na čem byste pracovat měli.
  3. Do posledního sloupce si napište všechno, na čem pracovat chcete.

Zápisy dělejte krátké a heslovité. Pokud vám jeden úkol evokuje několik dalších, sepište je všechny. Dejte si na tohle cvičení dostatek času a nebojte se jít do hloubky. Buďte upřímní. Vysypte to z hlavy (a srdce) na papír. Zhluboka se nadechněte a dejte se do toho.

Test

Mentální inventář, který jste právě vypracovali, vám jasně ukazuje, do čeho aktuálně investujete svůj čas a energii. Je to mapa vašich možností. Dalším krokem je přijít na to, které stojí za námahu. Jsme natolik zaneprázdnění vším, co děláme (nebo bychom dělat měli), že se zapomínáme sami sebe ptát, proč to děláme. Proto se zatěžujeme různými nedůležitými povinnostmi.

Mentální inventura nám dává možnost poodstoupit a položit si otázku proč. Tak do toho, zeptejte se proč u každé položky ve svém soupisu. Nemusíte se pouštět až do nějaké existenciální hloubky. Prostě si položte dvě otázky:

  1. Je to důležité? (Pro vás nebo někoho, koho milujete.)
  2. Je to nezbytné? (Například nájemné, daně, studentské půjčky, zaměstnání atd.)

TIP: Jestli se vám na tyhle otázky u nějaké položky těžko odpovídá, zeptejte se sami sebe, co by se stalo, kdybyste danou položku nesplnili. Nikdy. Mělo by to nějaké skutečné dopady?

Až skončíte, pravděpodobně před sebou budete mít dva typy úkolů:

  • Věci, které udělat musíte (povinnosti).
  • Věci, které udělat chcete (tedy cíle).

Zdroj: text z knihy Metoda BulletJournal od Rydera Carrolla.

Pokud vás článek zaujal, celou knihu je možné zakoupit na webu nakladatelství Jan Melvil Publishing (30% slevový kód: metodabj).