Představ si, že prožíváš svůj poslední den

Může to být jako sen, stačí když si představíš, že prožíváš svůj poslední den, tohoto života, na této zemi, v tomto těle, s tím co víš, s právem na to, věci měnit a s šancí něco změnit. Opravdu by si se s někým hádal? Zbylo by v tobě místo pro závist, chtěl by si počítat peníze? Chtěl by si řešit problémy a dělat si starosti, nebo by si se chtěl trochu povznést a něco krásného vytvořit? Vychutnej si toto poselství od Majka Spirita:

Život nebývá fér, bolest patří k němu.
Snažit se s tím bojovat to vůbec nemá cenu.
Můžeš ho akorát tak přijmout takový, jaký je.
To, co zažiješ, tě posílí, nebo zabije.

Život není fér, život není láska a mír.
Život je plný změn, to už dávno vím.
Čeho se nejvíc bojíš, může přijít každý den.
čert je s tebou stále, jako tvůj vlastní stín.

Nemáš jisté nic.
Všechno co máš dnes, zítra nemusí být.
Můžeš mít z toho stres a v depresi žít,
nebo se s tím smiř a zkus to pochopit.
Život tě zkouší každý den,
chvíli noční můra, chvíli krásný sen.
Dostal si své karty a musíš hrát jak umíš
a pamatuj si, osud neobejdeš.

Někdy ztratíš věci, i když si je velmi hlídáš,
občas nedosáhneš cíl, i když se velmi snažíš.
Smutné lidské osudy, jsou jich miliony.
Nemoci kradou mladým sny a starým vzpomínky.
Odcházejí zdraví, bohatí, neznámí i slavní lidé.
Umírají za volantem i pod koly aut.
Rakovina dřímá v každém z nás,
z toho, co může přijít, běhá po zádech mráz.
Život je nevyzpytatelný, bolest patří k němu,
snažit se s tím bojovat, to vůbec nemá cenu.
Můžeš ho akorát tak přijmout takový, jaký je.
To, co zažiješ tě posílí, nebo zabije.

Může to být jako sen,
Stačí, když si představíš, že prožíváš svůj poslední den.
Tohoto života, na této zemi,
v tomto těle, s tím co víš,
s právem věci měnit a s šancí něco změnit.
Opravdu by si se s někým hádal?
Zbylo by v tobě místo pro závist, chtěl by si počítat peníze?
Chtěl by si řešit problémy a dělat si starosti,
nebo by si se chtěl trochu povznést a něco krásného vytvořit?

Neztratil bych ani vteřinu času,
s velkým úsměvem na tváři bych si užíval tu krásu.
Vběhl bych do lesa a vychutnával si ty vůně,
krásné barvy a tu symfonii v každém tónu.
Chodil bosý po trávě a zpíval pořádně nahlas.
Pustil bych si Marleyho a kouřil dva blanty najednou.
Odhodit bych ty zábrany jak mladý kluk
Tancoval kolem ohně jako starý šaman.
Pak bych napsal svých posledních pár řádků,
věnoval je těm, co mě zahrnuli svou láskou.
A už bych jen sledoval to nebe plné hvězd,
vyčistil mysl, naplnil srdce a nechal se vést.

Stačí když si představíš, že prožíváš svůj poslední den,
tohoto života, na této zemi, v tomto těle, s tím co víš,
s právem na to věci měnit a s šancí něco změnit.
Opravdu by si se s někým hádal?
Zbylo by v tobě místo pro závist, chtěl by si počítat peníze?
Chtěl by si řešit problémy a dělat si starosti,
nebo by si se chtěl trochu povznést a něco krásného vytvořit?

Můžeš něco krásného vytvořit,
máš na to celý svůj život.
Můžeš se plazit nebo můžeš letět.

Zatímco ty spíš, kolem tebe život plyne.
Času nerozkážeš, jednou pomine.
Nač jsou ti pak peníze, nač je ti vliv,
když projdeš celým životem, aniž by si žil.
Přitom to máš v rukou, sám si pan svého času.
Vteřinu za vteřinou si vybíráš tu trasu.
Můžeš to mít vše, ale nic nepřijde hned.
Nečekej lásku, když je tvůj cit na bodu mrazu.
Nečekej klid v duši, když vládne chaos v hlavě.
Sám se rozhodni, zda zúčastníš se na oslavě.
Celý vesmír tančí a zpívá je tu navždy,
čeká se i na tebe a vítán je každý.
Vítáni jsou všichni, neboť všichni jsou jen jedno.
Nikdy si to neuvědomíš, pokud se díváš letmo.
Pravda není vpravo ani vlevo, ale ve středu.
Nespi v jeskyni, raději vzbuď se a leť.

PROBUĎ SE A LEŤ