Zranění z minulých vztahů

Do vašich současných vztahů si kromě zkušeností z dětství můžou najít cestu i všelijaká nezhojená emoční zranění z intimních vztahů již minulých. Leckomu to pak připadá, jako kdybychom si s sebou nosili stínové duchy svých minulých partnerů.

Může se například stávat, že se ve svém současném vztahu „bráníme“ na základě kritiky, které se nám dostávalo od minulých partnerů, jako tomu bylo v případě našeho známého zraňovaného kvůli financím. I když mluvil se svou současnou láskou, slova, jež říkal, byla vlastně odpovědí partnerce, která už byla dávno pryč.

Když vztah skončí konfliktem, zradou nebo nevěrou, může to v nás zanechat trvalý otisk. Nemůžeme se zbavit pocitu, že vztah skončil, protože byl nějak „přetržen“. Téměř každý rozvod a zajisté všechny vztahy, které končí nečekanou smrtí milovaného, mají potenciál zanechat trvalé trauma. Ve všech těchto případech naše počáteční štěstí a naděje na věčnou lásku skončily ztrátou a bolavým srdcem.

Může se stát, že minulé vztahy, které končí ztrátou, je velmi obtížné propustit ze svého emočního jádra a často si je s sebou přenášíme do nového vztahu. Prožijeme-li ztrátu milované osoby a poté se zasnoubíme, velmi často míváme sklon se chránit před situacemi, které by nám mohly podobnou bolest způsobit. Příběh, který zde mysl spřádá, je velmi mocný a dobrou službu nám neprokazuje: myslíme si, že budeme-li moci předvídat zranění a představit si všechny potenciální katastrofy, budeme schopni se ochránit. Ve skutečnosti nás však tento příběh vede k tomu, že si uzavíráme svá nejhlubší spojení, která jsou naší nejlepší nadějí na zdraví a štěstí. Koneckonců na tenkém ledě si bezpečný a pevný domov nemůže postavit nikdo.

Po zraněních z dřívějšího vztahu se možná pokoušíme druhé ovládat tím, že jim upíráme svou lásku a cit. Nebo se třeba dáme jinou cestou a odmítneme odkrývat svou zranitelnost. Kdo opravdu jsme, pak svým partnerům ukazujeme jen do určité míry. opět se tu stalo to, že si do našeho vztahu našel cestu zpátky strach. Pravda je však taková, že tento strach, totiž strach, že budeme opět zraněni, nám brání naplno se otevřít blahodárným účinkům svého současného vztahu. A opět nám vyléčení může pomoci strach překonat a umožnit nám prožívat blahodárné působení hlubší a plnější lásky bez nerealistických požadavků, že vztah by nikdy neměl mít moc nás zraňovat.

Dalším názorným příkladem, jak může minulý vztah změnit jednání, je jiný náš blízký přítel, jenž přísahal, že zkušenost z prvního manželství ho „navždycky změnila“. V tomto manželství nastal výrazný obrat k horšímu krátce poté, co se jim narodilo první dítě. V té době již jejich manželství trvalo několik let, ale jeho žena si po narození dítěte uvědomila, že mateřství není jejím posláním. ze vztahu chtěla odejít a žít si po svém. I když ji naléhavě prosil, i když spolu docházeli do manželské poradny, nechtěla už žít tak, jak se to u nich vyvinulo, opustila ho a dítě nechala v jeho péči. Náš kamarád z toho měl zlomené srdce a přísahal, že se už nikdy neožení a že nechce mít žádné další děti.

Nicméně po několika letech začal chodit s jednou ženou, a přestože používali ochranu, jeho nová milá mu za pár měsíců oznámila, že je těhotná. Našeho kamaráda se okamžitě zmocnil strach. I když se velmi rád staral o dítě, které již měl, věděl najisto, že nechce znovu prožít stejné trauma, protože viděl jen to zklamání. Ale tentokrát mu jeho nová milovaná řekla: „Chci se o naše dítě starat s tebou, ale jestli budu muset, postarám se o ně sama.“ Atak ho přiměla, ona i nečekané těhotenství, aby se rozhodl: buď jednat jako zralý člověk, nebo odejít.

K jeho velkému překvapení (ale nikoli k našemu nebo jejímu) byla tato zkušenost snovou láskou naprosto jiná než zkušenost z prvního manželství a jsme rádi, že můžeme říct, že ti dva jsou spolu už mnoho let a že mají další dvě děti plus syna z jeho prvního manželství. A stejně důležité je, že výsledkem tohoto neplánovaného těhotenství bylo hodně léčení a odpouštění. Náš kamarád věděl, že je potřebuje, má-li jeho nový vztah mít šanci. Dnes se směje sám sobě, když si vzpomene na svůj starý plán už nikdy se neoženit a nemít další děti, a říká: „Ještě že to život zařídil líp než já.“